Výrazná architektura výukového pavilonu v botanické zahradě v Olomouci je silně inspirována přírodními tvary okolních vzrostlých stromů a rostlin. Jedná se o přízemní objekt nepravidelného půdorysu, jehož hmota je racionálně složena ze tří částí.

Dominantní hmota víceúčelového sálu, jehož čtyřhranná střecha se od ulice směrem do zahrady zvedá k jednomu bodu. Centrální a severní prostory mají střechu plochou, kde se nachází vstup a zázemí objektu. Nad centrální rovinu vystupuje zastřešení severovýchodní kanceláře, které tvoří protiváhu střechy sálu.

Střechy mají výrazné přesahy, které slouží jako stínění a ochrana proti přehřívání v letním období. Zároveň slouží jako ochrana návštěvníků v případě nepřízně počasí. Dům přímo komunikuje s ulicí prostřednictvím celoprosklené zimní zahrady, která umožňuje průhled přes vstupní foyer do nitra zahrady a naopak.